Návrat vlků budí emoce a je potřeba o tom mluvit, diskutovat, hledat řešení. Ne urážet, argumentovat lží a lež podporovat.

Návrat vlků, kteří do naší krajiny přicházejí, mnohdy vyvolává emoce, zejména u chovatelů hospodářských zvířat. Pro naši krajinu jsou  ale  potřeba jak hospodářská zvířata, která ji pomáhají udržovat, tak vlci. Jsou dobří lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnožené velké kopytníky, kteří způsobují značné škody zemědělcům i lesníkům. Šíření fám o jejich návratu škodí všem. 

Vlčí hlídky pořádané Hnutím Duha, se kterými při získávání poznatků o velkých šelmách spolupracuje i  Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,  přímo v terénu vyhledávají stopy přítomnosti vlků a jiných velkých šelem. Dobrovolníci se po absolvování semináře mohou stát součástí Vlčí hlídky a investicí svého volného času přispívají k poznatkům o těchto kontroverzních zvířatech, které se využijí při hledání řešení, jak ochránit hospodářská zvířata i vlky. Na prvním z letošních úvodních seminářů pro zájemce o ochranu velkých šelem v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko nedaleko Police nad Metují se ale  rozpoutal konflikt rozdmýchaný chovateli hospodářských zvířat.

„Kvalitní monitoring v zájmu všech, včetně farmářů a je tak paradoxní, že se lidé, kteří mu věnují svůj volný čas, stávají terčem hrubých útoků a nenávisti,“ uvedl Jiří  Beneš a Miroslav Kutal z hnutí Duha.


Seminář určený pouze pro jeho účastníky, nové dobrovolníky, aby se mohli zapojit do činnosti Vlčích hlídek v rámci Hnutí Duha, které již 18 let v našich lesích monitorují velké šelmy, narušil rozvášněný dav chovatelů hospodářských zvířat. Urážkami a agresivním chováním započal konflikt, ve kterém nemohla „Vlčí hlídka“ reagovat na vznesená obvinění a zavádějící tvrzení

Organizátoři agresivního počinu o svém záměru informovali sdělovací prostředky

Některé televize a noviny ve svých reportážích nebo článcích informovaly o události, kde se organizátorům ani účastníkům semináře Vlčích hlídek, pořádaného Hnutím Duha Olomouc, nedalo žádný prostor.  Hlavní prioritou médií byla  pravděpodobně senzace, místo objektivního informování široké veřejnosti a  posouzení situace s cílem najít řešení a objektivně informovat o problému jménem „Návrat vlka a co dál“. Média mají velikou moc v tom, že mohou ovlivnit názor lidí. Nepochopitelný se jeví záměr dát prostor jen nesmyslným lžím bez toho, aniž by mohla opozice argumentovat a nesmyslný výrok vyvrátit.

Co se v médiích objevilo a nemohlo být vyvráceno

 “Vlka sem uměle vypustili. Oni říkaj, že né, ale vypustili ho uměle. No a vlk se množí, že jo.”

V reportáži nebyl prostor pro objektivní argument, že genetické analýzy provedené ve spolupráci s Varšavskou univerzitou potvrdily, že vlci na Broumovsko přišli z oblasti Bory Dolnoslaskie v Polsku, která se nachází přibližně 100 kilometrů od Broumovska. Reportáž nezmiňovala, že genetické analýzy nikdy nenaznačily, že se jedná o polovlky, nebo křížence vlků. Pokud by se nejednalo  pravé vlky a  pokud by se ukázalo, že škody nezpůsobuje pravý vlk, chovatelé hospodářských zvířat by neměli nárok na žádnou náhradu škody.

 „ Vlci žerou koně a krávy. Za chvíli budou žrát i houbaře.“  

Byl snad cílem reportáže vyvolat strach v široké veřejnosti? Pokud ne, proč nebylo zmíněno, že v  posledních desetiletích není znám jediný případ zabití člověka vlkem. Jistě, napadení nelze vyloučit, to už je běžnější útok psa na člověka (a i útok psa na člověka je vina majitele, protože zanedbal výchovu svého němého přítele).  Případy agresivity vlků vůči lidem jsou téměř vždy spojeny se vzteklinou, nebo se jedná o  obrannou reakci vlka na útok člověka.

“V přírodě neplní svoji funkci, kdyby ji plnili nic proti nim nemáme. Týrají hospodářská zvířata. Účinná ochrana proti vlkům v zemědělství neexistuje, nabízená ochranná řešení Správy CHKO jsou v praxi nefunkční.“

 Potravní analýzy vlčích trusů z broumovské oblasti ukázaly, že v přírodě plní funkci významného regulátora přemnožených divoce žijících kopytníků. Předběžná analýza (zatím 21 vzorků z roku 2016) ukázala, v 81 % vzorků se vyskytuje srst  jelenovitých a v 19 % vzorků srst divokých prasat.

“Pastevečtí psi v obydlené oblasti je nesmysl. Kolem každé ohrady vede turistická cesta, zahrada nebo silnice.”

Prostým pohledem do turistické mapy je patrné, že zdaleka ne všechny pastviny jsou lemovány turistickými cestami, zahradami či silnicemi. Ačkoliv nelze vyloučit pohyb osob kolem pastvin, na kterých stádo stráží pes, správnou výchovou psa, vhodně postavenou ohradou a instalací informačních cedulí významně snížíme riziko možného konfliktu. Za případnou škodu způsobenou správně vychovaným pasteveckým psem nenese podle současných právních názorů odpovědnost chovatel. Pastevečtí psi se používají i v tak turisticky vytížených oblastech, jako jsou Švýcarské Alpy.

Vlci týrají hospodářská zvířata

Neuvěřitelný výrok dalšího účastníka, že se jeho psi krmí sami, aby zadávili vlka, přestože má být pastevecký pes krmen majitelem a nikde v Evropě neexistuje, aby se pastevecký pes krmil sám tím, co najde, nebo co si uloví.  Paradoxem je proto další výrok účastníků „demonstrace“, když argumentovali, že  útoky vlka na hospodářská zvířata je týráním zvířat.

Hnutí DUHA ve spolupráci se Správou CHKO Broumovsko už od roku 2015 v regionu organizuje veřejné akce zaměřené na problematiku velkých šelem. Monitoruje vlčí populaci.

Někteří chovatelé  a myslivci, kteří se demonstrace na úvodním semináři zúčastnili,  se vloni zúčastnili i dvou besed, kde se mnohé nepravdy rozporovaly. Nepravdivé informace však někteří aktéři stále šíří. Není ani pravda, že se na Broumovsku neúnosně rozšiřují vlčí smečky, nebo že by vlci ztratily svoji plachost. Přitom na území Broumovska se od loňského roku prokazatelně pohybuje jedna vlčí smečka. Věrohodné informace o větším počtu vlčích smeček na území Broumovska neexistují, zatím nebyla potvrzena reprodukce ani v roce 2017 (nelze ji ale vyloučit). Chování broumovských vlků v ničem nevybočuje od chování jiných vlků v této populaci. Neexistují věrohodné záznamy o pohybu vlků v například v intravilánu obcí. Výjimečný průchod vlka v blízkosti lidských sídel není známkou “abnormality”, ale běžnou adaptací divokých zvířat na život v kulturní krajině. Předpokládáme, že pokud by se toto dělo častěji, existuje k případům nějaká fotodokumentace, ze které by bylo možné potvrdit, zda se skutečně jednalo o vlky.

Protestovalo se i proti tomu, že za zastřelení vlka  Hnutí Duha vyplatí odměnu za dopadení pachatele

 Hnutí DUHA společně s Českomoravskou mysliveckou jednotou vypsalo odměnu za informace vedoucí k usvědčení pachatele, který ilegálně zastřelil některou z velkých šelem ve výši 100 000 Kč. Zastřelení velké šelmy je trestným činem. Hnutí DUHA a ČMMJ vypsáním této odměny zvyšují pravděpodobnost dodržování českých zákonů. Několik účastníků „demonstrace“ odpůrců vlků veřejně přiznalo, že v případě setkání s vlkem spáchá trestný čin pytláctví.   Je těžko vysvětlitelné, že na akci pořádanou Hnutím DUHA Olomouc protestuje skupina osob proti dodržování českých zákonů.  Vlk patří mezi zvláště chráněné živočichy podle naší i evropské legislativy. Není možné jej lovit, stát proto chovatelům vyplácí podle zákona č. 115/2000 Sb. náhrady škod. Zákon také stanoví postup, který je třeba dodržet. Klíčové je škodu nahlásit do 48 hodin a do deseti dnů odeslat žádost příslušnému krajskému úřadu.

Bez ochrany dojde ke škodám.

 Klasickou ochranou hospodářských zvířat na pastvině je trvalá přítomnost velkého pasteveckého psa nebo pasáka u stáda – vyplatí se zejména při chovu většího počtu ovcí nebo koz. Drobnějším chovatelům se doporučuje, aby svá hospodářská zvířata (ovce, kozy či mladý skot) hlavně na noc řádně umístili například do pevného objektu nebo do vyšší, nejlépe dvojité ohrady v blízkosti domu, je-li to možné. Osvědčuje se také připevnění barevných pruhů látky, takzvaných zradidel, na ohradu. Ukázky těchto účinných zabezpečení jsou k vidění na mnoha místech republiky i na Broumovsku. Například  vlci v roce 2016 zabili na Broumovsku během 37 útoků 87 ovcí, 7 koz a 5 telat. 61 ovcí (70 %) však vlci zabili u jednoho chovatele, který odmítal zavést adekvátní opatření svých stád. U dalších dvou chovatelů šelmy útočily třikrát, u třech dvakrát, u zbylých čtyř jednou. Státní správa ale nekontroluje typ oplocení ani to, zda opatření provedena správně. Pro předejití případných problémů s nesprávně vybravným opatřením lze využít pomoc různých institucí.

Pomoc nabízí  Agentura ochrany přírody a krajiny ČR i Hnutí Duha.Využít lze i operační program Ministerstva životního prostředí.

„S chovateli průběžně jednáme, vysvětlujeme, jak stáda zabezpečit, k zapůjčení pro okamžité řešení jim nabízíme také elektrické ohradníky. Zkušenosti z Německa či Beskyd ukazují, že v  krajině je možné hospodařit a zároveň tu mohou žít i divoké šelmy. Je ale potřeba s jejich přítomností počítat a přizpůsobit jí způsob chovu hospodářských zvířat. Uvědomujeme si, že změnit vztah člověka k vlkovi je běh na dlouhou trať. Víme také, že bez vstřícnosti místních lidí se vlk v naší krajině nemá šanci udržet. Korektní diskusi na toto téma proto vítáme,“ vysvětluje Hana Heinzelová z AOPK ČR, vedoucí Správy CHKO Broumovsko.

Hnutí DUHA Olomouc opakovaně veřejně nabízelo a stále nabízí chovatelům hospodářských zvířat konzultace a výpomoc při zabezpečení stád proti útokům vlků. A to jak obsahovou tak i finanční. Chovatelé v oblastech, kde byli vlci zaznamenáni, si mohou zažádat o dotaci na preventivní opatření před útoky šelem z Operačního programu Životní prostředí v podobě zvýšených nákladů na hospodaření – peníze mohou získat na zdvojení pevné ohrady nebo doplnění o elektrický ohradník včetně zdroje a příslušenství, sítový elektrický ohradník nebo zdvojený el. ohradník, zradidlový ohradník a pořízení psa pasteveckého plemene včetně nákladů na veterinární péči. V aktuálně vyhlášené výzvě č. 59 mohou žadatelé z řad podnikatelů působících v zemědělské prvovýrobě získat podporu pouze v režimu de minimis (do max. výše 15 000 euro na 3 roky). Toto omezení by mohlo být odstraněno na podzim letošního roku, kdy Ministerstvo životního prostředí odešle žádost Evropské komisi o schválení nového schématu veřejné podpory pro preventivní opatření na předcházení škodám způsobeným zvláště chráněnými druhy živočichů. Pro tato opatření se následně předpokládá vyhlášení samostatné výzvy

 


Reklama pod tímto článkem za 50 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

Sdílejte to dál světu.

Autor příspěvku: Olen Orasa

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *