Mikroplasty ve vodě. Nejen české mediální vody rozvířily výsledky studie

Začátkem září přinesl britský The Guardian zprávu o výsledcích  zahraniční studie, která zjistila, že většina vzorků pitné vody světa obsahuje mikroplasty, což je podle autorů studie alarmující a představuje dosud neznámé, ale nepochybné zdravotní riziko, se kterým je potřeba začít něco dělat. Studii, která zjistila, že většina vzorků pitné vody v různých zemích světa  obsahuje částice mikroplastů, zadala nezisková organizace bojující proti znečišťování vodních toků a moří, The Orb Media. Provedla ji University of Minnesota School of Public Health. Vyvolalo to otázky, zda se tématem obsahu mikročástic plastů v pitné vodě vůbec někdo zabývá.

Jednalo o jednorázovou akci, kdy byly  ve dvanácti městech na pěti kontinentech  odebrány vzorky pitné vody.  V rámci této akce bylo zjištěno, že 83% vzorků pitné vody obsahovalo mikročástice plastů. V USA se průměrně jednalo o 9,2 % obsahu mikročástic na jeden litr.  V Evropě obsahovalo  72 % pitné vody mikročástice plastů v průměru 3,8 % mikročástic na jeden litr. Zkoumány byly mikroplasty o velikosti od 2,5 mikrometru do 1 milimetru.

Výskyt plastů ve světových mořích a některých povrchových sladkých vodách je v posledních pár letech diskutován jako environmentální problém. 

Nejedná se  o problém negativního dopadu na člověka, ale na ostatní živočichy. Pro drobné korýše jsou mikročástice v poměru k jejich drobnému tělíčku nebezpečné,  větší kousky plastů ohrožují ryby i ptactvo. Živočichové vědomě nebo nevědomě  platy požívají, protože si myslí, že se jedná  o potravu. Mechanicky jim škodí v zažívacím traktu, protože narušují další příjem a zpracování potravy. Otázka je, zda The Orb Media spíše nehledá důvody pro to, aby se zesílil boj proti plastům.

water-2655759

pexels-photo-348520

Mikročástice plastů vs. mikročástice azbestu

Je třeba zmínit, že Americká US EPA stanovila výši bezpečného limitu pro mikročástice azbestu  v pitné vodě 7 milionů mikročástic na 1 litr vody. Vyšší množství než stanovený “bezpečný” limit představuje určité riziko vzniku nezhoubných polypů ve střevě. Při inhalaci jsou azbestové mikročástice prokázaným karcinogenem, při požití člověkem (alespoň tam, kde se používá azbestocementové potrubí), prakticky neškodí. V ČR byl kdysi limit pro azbestové mikročástice 300 tisíc v litru pitné vody. Tento vysoký počet se nikdy ve vodě nenalezl, limit se tedy jevil jako zbytečný a později se z legislativy pro pitnou vodu vypustil. Jestliže renomovaná americká agentura pro životní prostředí (US EPA) na základě dostupných vědeckých informací rozhodne, že bezpečný limit pro azbestové mikročástice v pitné vodě je v řádu milionů v litru, jak můžete vážně přemýšlet o tom, zda představuje nějaké zdravotní riziko 5 či 10 mikročástic plastů na litr vody?

Mikroplasty v pitné vodě

Zajímavé je, že studie nezjistila, odkud se mikroplasty do vody dostávají. Na rozdíl od autorů studie mají čeští vodohospodáři jasno. Pokud se jedná o povrchovou pitnou vodu,  která se vyrábí z podzemních zdrojů, ve vodojemech je nejpravděpodobnější možnost vstupu mikročástic plastů vzdušnou cestou. Důvodem je, že ve větracích prostorech vodojemů jsou  nekvalitní filtry vzduchu, nebo tam nejsou žádné.  Cesta vstupu mikročástic plastů v případě pitné vody vyráběné z povrchových zdrojů jako jsou střední a dolní toky řek,  je také z důvodu absence vzdušných filtrů, nebo kontaminace přímo surové vody, ve které se pitná voda vyrábí.

Teorie uvedená ve studii tvrdí, že se na částice ve vodě mohou vázat škodlivé chemické látky.

Obecně jsou plasty dost interní a jejich sorpční schopnost je skoro nulová. I v nejčistší pitné vodě z chráněného podzemního pramene se běžně vyskytují mikročástice a to nejen plastů. V jednom litru pitné vody jich mohou být i tisíce mikročástic, které jsou v naprosté většině přírodního původu jako jsou částice zeminy, vegetace, anorganické produkty bakterií, pylová zrna a podobně. Někdy lze najít mikročástice  i antropogenního původu, například korozní produkty z potrubí. Tyto částice lidskému zdraví v obvyklém množství člověku nijak neškodí.

Jen v pitné  vodě problém není

Možná, že když si na stůl postavíme sklenici s vodou nebo hrnek s čajem, ve kterém bude průměrně jedna mikročástice plastu, která tam doputovala s vodou z kohoutku, a svlékneme si svetr, budeme mít záhy v hrnku mikročástic plastu desetkrát tolik a než ten hrnek vypijeme, vdechneme mikročástic plastu ještě tisíckrát víc. Nelze tvrdit, že mikročástice plastů nemohou představovat nějaké riziko pro lidské zdraví.  Ale jestli ano, pak to nebude při jejich požití, ale při jejich inhalaci. Je potřeba vyvinout spolehlivou metodu na stanovení nebezpečnosti mikročástic plastů nejen v pitné vodě, ale sledovat mikročástice prachu v domácnostech, z ekologických důvodů i ve vyčištěných odpadních vodách.  Podle vodohospodářů je riziko mikročástic plastů z pitné vody je zatím tak zanedbatelné, že nemá smysl se jím speciálně zabývat. Stačí využívat stávající mechanismy kontroly výroby pitné vody na přítomnost částic (ukazatele zákal a abioseston) a činit běžná opatření při jejich zvýšených hodnotách.



Reklama pod tímto článkem za 50 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

Sdílejte to dál světu.

Autor příspěvku: Olen Orasa

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *