egg-hen-s-egg-boiled-egg-breakfast-egg-160850 (1)

Vejce, největší zdroj vitaminu D

Vejce jsou u české populace poměrně oblíbenou potravinou, a to nejen v období Velikonoc. Každý z nás průměrně zkonzumuje více jak 250 vajec za rok. V minulosti byla jejich spotřeba doporučována s určitým respektem a limitací, a to díky poměrně vysokému obsahu cholesterolu a jeho vztahu ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Tato teorie byla ve světle nových poznatků přehodnocena a vejce tak mohou, resp. by i měly, zůstat, díky vynikající nutriční hodnotě, součástí vyváženého a pestrého jídelníčku.


Kolik vitaminu D vejce obsahují?

Vitamin D je situován ve žloutkové části vejce a jeho obsah záleží na řadě faktorů (krmivo nosnice, místo, kde je chována aj.). Uvádí se, že vejce obsahují ve svém jedlém podílu 3 – 5 µg vitaminu D/100 g1 . V rámci dlouhodobého projektu (Monitoring dietární expozice 2014-15) provedlo CZVP-SZÚ analýzu vzorků slepičích vajec. Průměrný obsah vitaminu D  v celých vařených vejcích (směsné chemické vzorky 2 ) činil 4,01 µg/100 g (= asi dvě vejce velikosti „S“).

Proč je dobré si vejce dopřávat pravidelně?

Konzumací 100 g vajec, což představuje přibližně 2 ks vajec velikosti S, či 1,5 ks vajec velikosti L, si lze pokrýt až cca 1/3 doporučovaného denního přívodu vitaminu D.

Doporučený přívod vitaminu D pro osoby od 1 roku, včetně těhotných a kojících žen, je za předpokladu minimální tvorby vitaminu D v kůži 15 µg/den dle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin .

Vejce ale nejsou prospěšná pouze díky přítomnosti vitaminu D. Patří i mezi nejhodnotnější zdroj bílkovin vůbec, zejména díky vyváženému zastoupení esenciálních aminokyselin, ale i svoji dobrou stravitelností. Obsahují dále také prospěšné fosfolipidy (např. lecitin), bohaté spektrum minerálních látek, vitaminů, stopových prvků, biologicky aktivních látek (např. karotenoidů – lutein, zeaxantin…) mající pozitivní vliv na lidské zdraví.

Dříve odborníci doporučovali se v konzumaci vajec mírnit, a to díky značnému množství cholesterolu ve žloutkové části, který může sehrávat roli při vzniku kardiovaskulárních onemocnění. V těle cholesterol ale zaujímá řadu důležitých funkcí (je součástí buněčných membrán, tvoří se z něj hormony, žlučové kyseliny, prekurzor vitaminu D v kůži…). Pokud je výrazně omezen jeho přívod potravou, vyrobí si jej tělo samo. Naopak, pokud je potravou přijímán, není ho tolik, zjednodušeně řečeno, v játrech syntetizováno.

Navíc, jak nejnovější poznatky ukazují, ve vztahu ke vzniku onemocnění srdce a cév hraje významnější úlohu spíše celkové množství zkonzumovaného tuku, hlavně obsah nasycených a trans mastných kyselin ve stravě, obecná skladba jídelníčku jedince a celkový životní styl (kouření, pohybová aktivita…), než „pouze“ samotný cholesterol. Kdo má dobrou regulaci hladiny cholesterolu, nemusí se zase konzumace vajec tak obávat.

Co lze spotřebitelům doporučit …

Současné studie ukazují, že konzumace 1-2 vajec denně nepředstavuje zdravotní riziko pro většinovou zdravou populaci. Vejce by měla být součástí vyvážené stravy a měla by být pravidelně do jídelníčku zařazována. Neměla by být ale preferována jejich kulinární úprava společně se slaninou, klobásou, šunkou, smažená apod., jak je často v oblibě. Zbytečně se tím navyšuje přívod nasycených mastných kyselin a soli.

Méně vajec, max. 3-4 týdně, by měli konzumovat osoby s vrozenou dispozicí k vyšší hladině cholesterolu v krvi (familiární hypercholesterolémie)  a diabetici.

Studie naznačují, že konzumací sedmi vajec týdně se riziko onemocnění srdce a cév může ještě navýšit . Milovníci vajec ale nemusí zoufat, odstraněním žloutku se přívod obávaného cholesterolu z vajec sníží na nulu, bílek totiž žádný neobsahuje, ale připraví se tím tak bohužel i o vitamin D a další složky, které jsou typické pouze pro žloutek. Je proto vhodnější to s vejci nepřehánět a dopřát si je celé (žloutek i bílek) a využít tak jejich výborného, komplexního nutriční složení.

Umíte se orientovat v hmotnostních třídách vajec?

6 Velikost prodávaných vajec se pro prodejní účely rozděluji dle hmotnosti do čtyř skupin (tříd):

S – velikost malá, hmotnost do 53 gramů

M – velikost střední, hmotnost 53-63 gramů

L – velikost velká, hmotnost 63-73 gramů

XL – velikost velmi velká, hmotnost nad 73 gramů Nejmenší vajíčka snáší nosnice na počátku snášky, váží 35-53 gramů a jsou označována písmenem S.

První vajíčka od nosnic bývají po stránce kvalitativních parametrů nejlepší. Velikost vajec se se stárnutím nosnic zvětšuje. Obsah žloutku je ve vejcích přibližně stejný, ale s velikostí vajec se zvyšuje obsah bílku. Ve snášce se vyskytuje 1-2 % abnormalit ve velikosti vajec: velmi velká vejce s hmotnosti 105-115 gramů (někdy i více). Tato výjimečná vejce obsahují většinou 2 až 3 žloutky.

(Zdroj: szu)


Všiml sis? Reklamní odkaz napořád jen za 50 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

Sdílejte to dál světu.

Autor příspěvku: Olen Orasa

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *